Kůže je mistrovské dílo. Žije s námi a dýchá. Vnímá podněty a navíc zvládne silnou zátěž. Poskytuje nám ochranu proti původcům chorob. Naše kůže je důležitou součástí látkové výměny a jeden z nejlepších klimatizačních systémů, jaký si dokážeme představit.
Proti vnějším vlivům a původům chorob, jako jsou bakterie, viry a plísně stojí silné buněčné spoje a extracelulární lipidový matrix. Společně vytváří ochranný plášť kůže. Na povrchu kůže je uložena ochranná vrstva, která funguje jako slabá kyselina. Společně vytvářejí bariéru, která reguluje, resp. zabraňuje vniknutí cizorodých látek a původců chorob.
Horko a chlad můžeme vnímat kůží pomocí senzorických receptorů (termoreceptorů). Aktivita těchto receptorů závisí na skutečné teplotě.
Při horku: Aby docházelo k odvodu tepla, je zvýšena produkce potu a ten je za účelem chlazení odváděn na povrch kůže. Zúžením cév (vazokonstrikce) je kůže méně prokrvena a je přiváděno méně tepla.
Při chladu: Cévy se rozšíří (vazodilatace) a je přiváděno více tepla. K tvorbě tepla dochází svalovým třesem a zvednutím chlupů pomocí vzpřimovačů chlupů. Dochází tak k tvorbě takzvané husí kůže. Tím se zvětší hřejivá vzduchová vrstva.
Kůže zajišťuje ochranu i před vlivem záření. Odráží velkou část světla. Zbytek je absorbován a vyvolává tak různé reakce (např. aktivace melanocytů, která vede ke zhnědnutí). Epidermis (nejvrchnější vrstva kůže) vytváří bariéru proti vysychání. Pokud je poškozená, může docházet k odpařování vody z hlubokých vrstev kůže a tím k postupnému vysychání.
Kůže například vzpřímí chlupy při úleku nebo strachu a tím signalizuje náš aktuální stav. Také zčervenání nebo zblednutí odráží naše pocity. Zvláštní význam přísluší naší kůži v oblasti partnerských vztahů a erotiky. Reagujeme na dotyky a na základě individuální vůně (feromonů), které jsou vylučovány kůží, se rozhodneme, zda nám náš protějšek „příjemně voní“ nebo ne.
Hmat: Kůže disponuje různými speciálními nervovými zakončeními (koncová tělíska). V pokožce se nacházejí Meissnerova tělíska, Merkelovy buňky a Pinkusovy ploténky a citlivě reagují na dotyk. Vater-Paciniho tělíska se nacházejí v podkožní tukové tkáni a reagují obzvláště citlivě na vibrace. Ruffiniho tělíska se nachází ve spodní částí škáry (dermis). Reagují na změny tvaru kůže, resp. měří napětí uvnitř tkáně.
Vnímání bolesti: Bolest může být vyvolána chemickými, mechanickými nebo termickými podněty. Vnímání probíhá přes nociceptory (jemná senzorická nervová zakončení).
Stejně jako jsou jednotlivé součásti imunitního systému rozmístěny po celém těle, vyskytují se i v kůži. První ochranu tvoří kožní bariéra rohové vrstvy s kyselým ochranným pláštěm nacházejícím se na ní. Pokud přesto dojde k proniknutí zárodků, jsou aktivovány Langerhansovy buňky. Ty probudí spící pomocné T-lymfocyty, které spustí imunitní reakci.
Zkratka pH znamená „pondus Hydrogenii“ (hmotnost vody) nebo „potentia Hydrogenii“ (síla vody). Jedná se o bezrozměrné číslo mezi 0 a 14, přičemž číslo 7 představuje neutrální hodnotu. Hodnota pH je negativní dekadický logaritmus množství vodíkových iontů, které se nacházejí v kapalině. Pokud je hodnota pH nižší než 7, je tekutina kyselá, pokud je vyšší než 7, je kapalina zásaditá. Normální zdravá kůže dospělého člověka vykazuje kyselou hodnotu pH (+/- 5,5). Hovoříme o kyselém obalu kůže. Jeho složky pocházejí ze tří zdrojů: potu, mazu a procesu zrohovatění.
Kyselý obal kůže zajišťuje ochrannou funkci těla. Chrání před působením alkalických vlivů proti mikrobiálnímu osídlení a infekcím. V případě kyselé hodnoty pH panují optimální životní podmínky pro normální zárodky vyskytující se na povrchu kůže. Tyto zárodky vytvářejí důležitý obranný systém kůže proti cizorodým mikrobům s patogenními vlastnostmi (tzn. takovými, které mohou potenciálně vyvolat onemocnění). Počet normálních kožních zárodků na m2 kolísá mezi několika sty na suchých místech a 7,6 miliony na vlhkých místech mezi prsty.
Každé delší narušení kyselé hodnoty pH povrchu negativně ovlivní růst normálních kožních zárodků a narušuje tak existenci fyziologicky příznivých poměrů na povrchu kůže. Důležitá není jen hodnota pH povrchu kůže, ale i ochranné mechanismy, které při narušení hodnoty pH znovu rychle navodí původní prostředí (schopnost neutralizace zásady, vyrovnávací kapacita).
Malé děti a starší lidé mají obecně sníženou schopnost neutralizace zásady a jsou proto ohroženi působením alkalických roztoků (mýdel). U lidí (dětí a dospělých až do vyššího věku) dochází nejpozději do hodiny k opětovnému nastolení normální hodnoty pH. U jiných skupin může trvat až tři hodiny, než dojde k vymizení zásadité hodnoty pH. Zde může dojít k poškození kůže fyzikální a mikrobiální povahy.
Pečující preparáty, jejichž hodnota pH se liší od hodnoty pH kůže, mohou hodnotu pH ovlivnit jen krátkodobě. Nejpozději do 60 sekund se hodnota pH kůže opět upraví.