Pro diabetické nohy a nohy diabetiků
Příznaky diabetu a způsob péče o pokožku při diabetu
Diabetičtí pacienti mohou se svým onemocněním zpravidla vést docela normální život. Je však důležité změnit některé své zvyklosti, jako jsou např. stravovací návyky (je dobré začít se zdravou stravou) a v neposlední řadě mít každodenní dostatečný pohyb. Častými projevy změn na kůži jsou snížená tvorba potu a mazu, vysychání kůže, její šupinatění až popraskaní. Mohou se častěji vyskytnout ekzémy.
Pokožka u diabetických pacientů ztrácí rychle elasticitu a má sklon k předčasným příznakům stárnutí. Projevy "diabetické kůže" sahají od svědění a pocitů napětí přes ragády (trhlinky) až ke špatně se hojícím ranám. I kůže může být diabetem postižena a vyžaduje zvláštní pozornost. Problémy s kůží mohou enormně ovlivnit tělesný i duševní komfort a mohou odstartovat závažné komplikace.
Symptomy diabetické pokožky
- Pokožka nedokáže udržet vlhkost
- Kůže rychle vysychá
- Snížená tvorba potu a mazu
- Mohou se objevit ragády až otevřené rány
- Rány se hůře hojí
- Poruchy citlivosti (čití)
Příčiny vysychání kůže
Onemocnění látkové výměny diabetes má díky svým projevům v organismu vliv i na kůži. Tělo pacientů při diabetu ztrácí ve vyšší míře vodu, protože tělo se snaží vyloučit přebytečný cukr močí. Díky tomu rychleji vysychá i kůže, obzvláště na nohou a chodidlech. Spolu se ztrátou přirozené vlhkosti ztrácí kůže postupně schopnost plnit svou přirozenou funkci ochranné bariéry proti vnějšímu prostředí. Kombinace kožních problémů způsobených angiopatií s neuropatií (poruchou čití) tvoří závažný problém, kdy se na jednu stranu výrazně zhoršuje zásobení periferních tkání kyslíkem a živinami (snižuje se i schopnost odvádět buněčné metabolity), na druhé straně pak díky poruchám čití pacient problémy mnohdy dlouho nevnímá.
Správná péče o kůži při diabetu
Ideálně by se měly produkty péče a jejich složky přizpůsobit speciálním potřebám kůže osob s diabetes mellitus. Pravidelná péče může stav kůže pozitivně ovlivnit. Podporou funkce přirozené tělní bariéry klesá riziko infekce, kůže je v lepší kondici a má i pozitivní vnější vzhled.
Důležité je, aby produkty péče suché kůži pomáhaly vázat dostatečnou vlhkost a lipidy. Současně musí prokazovat velmi dobrou snášenlivost a prodyšnost.
Správná péče o nohy u diabetických pacientů
Pěnové krémy Allpresan jsou určeny speciálně na potřeby diabetické kůže a jsou registrovány jako zdravotní prostředek třídy II a.
Speciální účinná formule tvoří prodyšnou ochrannou síť. Ta zesiluje kožní bariéru, ochranná vrstva se díky konzistenci krémové pěny velmi rychle rozprostře a účinné látky se vstřebávají, aniž by aplikace pěny narušovala přirozenou funkci kůže - netvoří tepelnou či vlhkostní bariéru. Povrch kůže je tak účinně chráněn před proleženinami, třením a nadměrnou vlhkostí, macerací. Intaktní kožní bariéra chrání před pronikáním bakterií a původců plísní. Aktivní složky pěny současně o kůži pečují a předcházejí možným problémům nohou.
Výsledky studií dokládají vysokou účinnost diabetického pěnového krému Allpresan Diabetic INTENSIV. Vedle vynikajících účinků zachovávajících přirozenou vlhkost je stabilizována kožní bariéra a zlepšuje se celková kondice i vzhled kůže.
Co je syndrom diabetické nohy? Jaké má stupně?
Syndrom diabetické nohy (SDN) zahrnuje různé problémy: Infekce, ulcerace (tvorba vředu) a / nebo narušení hluboce ležícíchměkkých tkání na noze ve spojení s neuropatií (poruhou čití). Dále periferní arteriální poruchy prokrvení (arteriální obstrukční choroba) různého stupně. Pojem SDN pokrývá veškeré patologické změny na nohou, které díky prvotnímu diabetickému onemocnění vznikají nebo, jejichž vzniku diabetes napomáhá a tyto změny posiluje. Sem patří např. diabetický ulkus (vřed) na noze (substanční defekt, dekubit), ale také napr. poškození nehtového lůžka vedoucí k infekcím jakož i deformacím prstů, příp. celého chodidla.
Riziko vzniku gangrén (nekróza vzniklá nedostatečným prokrvením) je u diabetiků 50x vyšší než u zdravého jedince bez poruch metabolismu. I zdánlivě drobná zranění a defekty mohou vést u diabetika k velkým problémům s následnými operaci a amputacemi. Klíčovou roli hraje pravidelná péče a kontrola stavu nohou, neboť díky neuropatii diabetik mnohdy i poměrně závažné projevy SDK necítí.
Senzorická neuropatie
Důsledkem motorické neuropatie může docházet k postupné atrofii (zakrnění) svalů na noze. Kvůli poškozeným nervům se svaly už nedají dostatečně ovládat (jsou enervovány). Především krátké svaly nohou se zmenšují. Dalším možným důsledkem může být subluxace (vykloubení) kloubu nártu plantárně (dolů, směrem k chodidlu). Symptomy jsou: tvorba typických otlaků, zrohovatělé mozoly, deformity (znetvořeniny) nohou, chybné postavení prstů, nepohyblivost prstů, nebolestivá kuří oka, rány nebo poranění, lýtkové křeče a / nebo bolesti v klidu.
Autonomní neuropatie
S autonomní neuropatií je často spojen pokles vylučování potu, protože tvorba potu ve žlázách kůže je řízena přímo nervy. Snížení vylučování potu může být prvním důkazem poškození nervů jako následek diabetu. Současně s poklesem tvorby potu vzniká suchá, popraskaná kůže a tvoří se ragády (hladké, hluboké trhlinky, které zasahují až do škáry - vazivové spodní vrstvy kůže). Občas dochází ke změnám vazivové tkáně a kloubů, jejichž pohyblivost je tak silně omezena. Při změnách hybnosti hlezna či palce nohy se, při chůzi, poloha chodidla a rozložení tlaku na plosku nohy mění. Tlak na hlavičky metatarzů (nártních kůstek) se zvyšuje. Může se objevovat hyperkeratóza (nadměrné zrohovatění kůže) a mohou vznikat vředy. Tyto jevy se označují jako LJM (Limited Joint Mobility = omezená kloubní pohyblivost). V souvislosti s nervovým poškozením se rozšiřují cévy, dochází k hromadění tekutiny které má za následek otoky nohou.
Charcotova noha
U Charcotovy nohy se jedná o vzácnou závažnou formu diabetické nohy jako následek diabetické neuropatie. Jedná se do jisté míry o „měknutí“ jedné či vícero kostí nohy, lokální odvápnění kostí - osteopatii, takže i při normálním zatížení může dojí ke zlomeninám. Charcotova noha prochází několika stádii. Začíná hromaděním tekutiny (otoky), může být doprovázeno částečným zarudnutím. I přes opuchliny a zarudnutí může být noha následkem poškození nervů nebolestivá. Při zatížení se propadá klenba nohy. Její ztráta vede k chybnému postavením zánártních kůstek (kolébková / houpačková noha). Někdy může kvůli sensibilní neuropatii docházet naopak ke zvýraznění bolestí. U zlomenin kostí mohou jejich jednotlivé úlomky pronikat kůží na povrch, následně často dochází k nepříjemným infekcím.
Co je diabetes mellitus? A jaké má formy?
Každoročně onemocní diabetem mellitus stále více lidí. V Německu je v současné době cca. 8 až 14 miliónů diagnostikovaných nemocných. Předpokládá se však, že téměř 2 až 4 milióny lidí trpí diabetem, aniž by o tom věděli. V ČR v roce 2015 bylo nemocných téměř 860 tisíc. V roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním více než 800 tisíc osob. To představuje znatelný meziroční nárůst počtu registrovaných diabetiků.
Oproti roku 2000 to bylo ale již o 150 tisíc diabetiků více. Při pohledu ještě více do minulosti je z předložených dat patrné, že od roku 1980 počet nemocných cukrovkou narostl 2,5krát.
Diabetes mellitus zahrnuje skupinu onemocnění látkové výměny. Při ní jsou zjištěny zvýšené hodnoty krevního cukru jako následek nedostatečné tvorby inzulinu ve slinivce břišní a / nebo je zjištěn nedostatečný účinek inzulinu. Toto onemocnění se vyvíjí většinou 5 až 8 let, než je, jako takové, rozeznáno.
Diabetes typ 1
Tato forma je nejčastějším onemocněním metabolismu u dětí a mladistvých. Je založená na genetické dispozici a dodatečně ovlivněna faktory životního prostředí. V tomto případě není produkován žádný nebo téměř žádný inzulin (absolutní inzulinový nedostatek). Diabetes typu 1 je autoimunitní onemocnění, při kterém jsou ničeny beta-buňky (buňky tvořící inzulin) slinivky břišní skrze tělu vlastní imunitní systém. Je nevyléčitelný a symptomy se projevují často velmi nečekaně.
Diabetes typ 2
Zde se jedná buď o poruchu tvorby inzulinu (inzulin se uvolňuje pomalu anebo nedostatečně = relativní nedostatek inzulinu) nebo se snižuje citlivost buněk na inzulin (inzulinová rezistence). Protože se tyto procesy odehrávají velmi pozvolna, jsou i symptomy jen sotva znatelné. U diabetu typu 2 se často jedná o onemocnění z „blahobytu“, neboť asi 80 % diabetiků typu 2 má nadváhu, což je častý následek příjmu energeticky bohaté stravy obsahující cukr a zároveň nedostatečného pohybu. Tímto dochází k nerovnováze mezi příjmem a výdejem energie, což časem vede k nadváze s následnou poruchou metabolismu a dalším problémům.
Diabetes typ 3
Tento typ zahrnuje veškeré (vzácné) formy diabetu s chronicky zvýšenými hodnotami cukru v krvi, které nejsou uvedeny v typu 1 nebo typu 2 diabetu. Diabetes jako následek různých genových defektů beta-buněk, jako následek genetického defektu v souvislosti s účinkem inzulinu, jako následek onemocnění exokrinní slinivky (jako následek nedostatečného uvolňování trávících enzymů), jako následek endokrinopatie (onemocnění, které je vyvoláno narušenou funkcí žláz s vnitřní sekrecí), bývá indukován drogami, chemikáliemi nebo infekcemi.
Diabetes typ 4
Tato forma onemocnění je definována poprvé v těhotenství jako nastupující porucha tolerance glukózy. Ve většině případů nastupuje po porodu zase normální metabolismus cukru. Rizikové faktory jsou: nadváha, těhotenství ve věku nad 30 let a dědičná zátěž.
Sekundární diabetes mellitus
Sekundární diabetes mellitus je vyvolán buď jinými onemocněními (např. zánětem slinivky) nebo léky (např. kortizon).